Voyeurismus

“Pořád koukám na sousedčino okno a doufám, že se před ním zase bude převlékat.”

“Sleduju ženy, když jdou na záchod.”

“Špehuju lidi, když mají sex.”

Tyto a podobné myšlenky mohou napadat lidi s voyeurismem.

Co je to voyeurismus?

Opakovaná nebo přetrvávající tendence sledovat osoby při sexuálním nebo intimním chování‚ aniž o tom pozorovaný objekt ví. To může vést k častému navštěvování míst, kde se s nic netušící odhalenou osobou voyeur může setkat. Takový člověk mívá také přehled o místech ve svém okolí, kde je pozorování možné. Vyhledávání míst k pozorování často zabírá těmto lidem značné množství času. Mohou si také vytvořit rituály, například pravidelná obcházení míst vhodných k pozorování ve stejný čas. Toto nutkání může ovlivnit i výběr zaměstnání člověka s voyeurismem. Podstatné přitom je, aby pozorovaná osoba nic netušila a byla alespoň do jisté míry neznámá. Pozorování obvykle vede k sexuálnímu vzrušení a masturbaci přímo na místě, nebo později doma při vybavování vzpomínek. Vzrušující je pro člověka s voyerismem právě moment pozorování, nejde o situace, kdy člověk sleduje konkrétně jednu atraktivní kolegyni, se kterou by ale v ideálním případě chtěl mít běžný pohlavní styk. Člověk s voyeurismem by si v případě, kdy by mohl volit mezi pozorováním a běžným pohlavním stykem, zvolil pozorování.

Lidé s voyerismem mohou být častěji přitahováni dalšími odlišnostmi v sexuální preferenci jako je například frotérství, tušérství nebo exhibicionismus. Voyeurské chování může mít charakter náhlého nutkání, může být dlouhodobé a/nebo přichází v náročnějších momentech života. Lidé s voyeurismem se často potýkají s osaměním a s problémy v partnerském životě. První zkušenosti s naplňováním voyeurských potřeb mohou přicházet už před 15. rokem. Nejnutkavější pak tyto tendence bývají do 35 let, preference je ale celoživotní.