Jakákoliv žena, která se objeví v mém okolí a seznámíme se, je v mojí hlavě promýšlena a je nad ní uvažováno jako nad partnerkou nebo milenkou( pokud má přitele). Čím častěji se potkáváme , tim více nad ní přemýšlím. Toto se mě stává i v obdobích kdy jsem já sám ve šťastném partnerském vztahu. Pokud se vídám s danou ženou častěji, začínám ji "nadbíhat" , všemožně se snažit pomáhat atd za účelem získání její přízně a následné "lásky". stane se že mě to stojí i nějaké nemalé finance, pokud je dotyčná "vyčůraná" a zahraje, že potřebuje existenčně nutně určitou finanční částku ( např. zaplatit pokuty jinak půjde sedět). Když seberu odvahu a dojde k tomu, že jí vyjevím své city vůči ní, které ale ona nechce opětovat na jiné než kamarádské úrovni, dochází u mě k naprostému obratu v tom jak dotyčnou vnímám. Přestanou všechny poklony, komplimenty atd., vyčtu ji všechno co sem pro ni udělal, co sem ji dal a co koupil. Končí většinou i naše přátelství. Pak to chce čas abych ji dostal z hlavy ale pokud se po čase ona zase objevi a nastanou situace že dojdu k dojmu, že bych mohl mít šanci, tak nastává celý kolotoč od znova. Nestává se mě to pouze u žen z příbuzenstva a těch, které mě jsou vzhledově nesympatické.......díky tomuhle všemu nejsem schopen mít normální kamarádky. Co s tím?